Zítra-1

28. března 2008 v 17:01 | Alyssa |  Zítra
ZÍTRA-1
"ahoj Rambíku...pamatuješ si náás?"
"teda Ájo, ty vypadáš uplně jinak"
"přijely jsme se hádat?"

Strom, strom, strom a zase jenom strom. Miluju cesty, ale koukat jenom na stromy? Koho to baví? Sedím v našem autě snad jen patnáct minut a už se těším, až dorazíme. A kam, že to vlastně jedeme? Dobře, tak já se Vám při té nudné cestě z Plzně do Kladna představím. Doooobře, necham ty dávno ohraný fáze, jak se jmenuju :D prostě Ája, pro někoho pes, ale pro mě docela důležitá zkratka..všechno, ale hlavně ne Andrea. Jinak jsem z Plzně a právě jedu se svojí starší sestrou a mámou do Kladna za mojí "tetou" a její rodinou. Musím říct, že se mi tam chce i nechce. Byla jsem tam naposledy před rokem a půl a od té poslední návštěvy se určitě hodně změnilo. Změna je vlastně i u nás.. už mi není třináct, ale patnáct... už nemám zájmy jako minulý rok. Snažila jsem se změnit a snad se to povedlo, áále dost vykecávky. Protože jsme právě na místě.
Když se naše tříčlená.. mírně chaotická rodinka vyhrabala z auta u dveří už nás vítal Rambo. Docela paradoxní jméno pro tak malýho psa.
"ahoj Rambíku...pamatuješ si náás?" šišlala moje bláznivá máma na vyjeveného psa, ale očividně si nás pamatoval.
"tak zazvoníte?" no, tak tohle byla pro změnu zase moje ségra. poslední dobou mi přijde dost psychycky labilní a její vájevy jsou někdy opravdu nečekaný.
Nakonec zvonění zůstalo jenom na mně. Máma pořád šišlala na chudáka psa a ségra byla nervozní a cucala si vlasy. Docela nechutný na devatenácti letou holku. Nojo, hold si přijde dospělá. Ehm, oprava.. Věkem je možná "dospělá" ale rozumem? Kdo ví..
Stoupla jsem si za mamkou která držela tašku z Penny a v tom nějakou flašku. Lepší reklamu nám udělat ani nemohla :D
Když se otevřeli dveře stála v nich čtyřčlená rodina. Nic moc se nezměnilo.
"ahooj" volala teta už od dveří a šla nám otevřít vrátka. Za ní její manžel co držel Míšu v ruce a jako poslední se hrabala ze dveří Denisa. Kolik že jí je? Devatenáct?
Nějak jsme se pozdravili, podali ruce a už sme se šoupali do baráku. Nejsem z domova pryč ani dvě hodiny a už začnám přemýšlet. Jak to tu bez něj vydrzím...
"teda Ájo, ty vypadáš uplně jinak" řekla teta.
Nestačila jsem nic říct....
"no, ona se hodně změnila. uplně ve všem" skočila mi do mého ještě nenačatého proslovu máma. ségra jenom kroutila očima.
"nojo..zase naše Andrejka..."
"přestan se do ní navážet" já mám fakt pokrk těch věčných hádek o mně. co dělám? vždyt všechno spory jsou kvuli mě.
"přijely jsme se hádat?" zeptám se a hladím Ramba
"ne, máš pravdu. nepřijeli" dobře, o tom si promluvíme doma. :D
Po asi hodinové debatě o mně. jak jsem se zlepšila ve škole, dostala se na ekonomku a udělala jsem razantní změny ve svém životě. Dala jsem se celkem do řeči s Denisy mámou. Tedy tetou.
"no a co ty a kluci?"zeptala se zvědavá teta. No co, každej ví, jak to s nima je. tak proč to neříct. Jenže moje ukecaná máma se toho chopila sama. Opravdu, proti její radosti z mluvení a chlubení se o mně.. ikdyž mi to nedělá radost, tak toho se nezbaví.
"no představte si...už rok a půl chodí s jedním klukem"
"opravdu?" ptá se zvědavá Denisa.
"jo." řekne pyšně máma. Fakt... upřímně. Nejradši bych to řekla sama, ale budiž.
Ségra už si hodinu telefonuje s kamarádama. Jak ona sama říká "do mejch fetáckejch kamarádu vám nic neni.jasný?". tak to o ní myslím svědčí dost.
"a jak se jmenuje? a jak vypadá? a takový ty věcy?" ptá se Denisa.
"tak já Vás s Míšou na chvilku opustím. dávají fotbal..to musíme vyhrát" řekne "strejda" a jde s Míšou do obýváku. My sedíme na zahradě. Já piju džus, protože to..co pijou "dospělí" to, co barvou připomíná víno, to mi nechutná.
"jmenuje se Christian" řekne za mě máma.
"mami, jo..dobrý. na, napij se.. já budu mluvit. jo?"
všichni se usmějí. teda, ten zbytek co tam zůstal. Psa nepočítám :)
"Jo, je to Christian.. no a jak vypadá? Já vám ukážu fotku" vytáhla jsem mobil a ukázala jim fotku.
"A kolik mu je?" zeptá se Denisa
"dvacet"
"takže ty taky na starší?" zeptá se teta a ukáže na Denisu.
Na starší? vždty neni o tolik starší :D no, rozhodně nemám na Denisu. O deset let starší opravdu neni. - Tohle jsem chtěla odpovědět, ale ne.:D
"starší? tak na Denču nemam" no, dobře. tak jsem to řekla.
"a jakou má školu?" zeptá se teta. No, to mě mohlo napadnout...
"obchodní akademii" odpovím.
"a ted se hlásil na vysokou školu. doufám že jim to spolu vydrží. Chytrej, bohatej.. celkem pěknej, hodnej je. A sluší jim to spolu. No, až na ty tetování je fajn" vmísí se mezi nás máma.
"ježiši.. nech jeho tetování tetovánim.." řeknu. pořád má něco proti tetování. říká "potetovaní jsou jenom námořníci a nebo ty co byli v base" .....8-)
"jakto, že jste ho nepřivezli?" zeptá se Denisa.
To víš.. já ho sme přivezu a ty mi ho ukradneš:D
"nebudeme tahat cizí lidi na návštěvu. ne?" odpovím..
"tak ten neni zas tak cizí ne?" řekne Denisa
"no.. až se budou brát.. tak Vám ho sem samozřejmě přivezeme" řekne máma. Bože? Jaká svatba?
"mami, neblázni jo?" odpovím.. protože ty její věčný rejpavý otázky a ještě horší odpovědi.. No, tak ty jsou teda ubíjející..
Už je tma.. stýská se mi. Každej večer se v Plzni něco dělo..né, že by mě to tu nebavilo, ale.. bez Linkeho to tu nemá cenu.
Asi mu zavolám..
Vezmu mobil do ruky, vytukám jeho číslo....A
zavěsím..
Ne, nebudu volat. Vždyt budu jako stíhačka...
V tu chvíli mi mobil zazvoní...
Na displayi "Christian"

konec 1.dílu. ALYSSA
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama